Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Už se nikdy nebudu vdávat

13. 07. 2017 21:36:44
Chceme malou svatbu. Chceme se vyvarovat veškerých klišé. A HLAVNĚ NECHCEME STRESOVAT A CHCEME SI TO UŽÍT. Tyhle věty si pamatujte. Jsou snad větší klišé než přidušené vypuštěné holubice.

Když jsem na otázku, jestli s mým partnerem strávím zbytek života, odpověděla "jasně, že jo" (žádná vzletné romantické ano, prostě já), měla jsem doplnit, že se kvůli tomu nebudu rvát do bílé a on do smokingu. Zalezeme si před celým světem pod peřinu a tam se můžeme o naší lásce ujišťovat do aleluja. Jenže já netušila, že svatba je klišeplná potvora, která všechno opravdové na lásce zabíjí.


Bezprostředně po žádosti jsem byla ta typická nadšená nevěsta ( naivní, hlavně naivní!), která si vysnila svůj den plný vůně duhy, záře světlušek a slz dojetí jednorožců. Prostě hlavně nestresovat. Chceme si to užít.


První kolo v pohodě. Na matrice ještě coby Jarošová stvrdím, že od 21.7. budu Křižáková. Opravdu jen Křižáková? Ne Klára Jaroš Křižáková? Ne Klára Křižák Jarošová? Klára Křižák Jaroš? Klára jarošovský křižák? Ne. Křižáková.


Druhé kolo trochu drhne. Šaty coby éterická víla se do prostředí zámecké restaurace prostě nehodí. Ani nikde nejsou. Pokud nechci jít v noční košili. Ze všech výloh na mě čumí jasná devadesátá léta. Nevěsta jak dortík, jen přidat šlehačku. Komu se však nelení, tomu se zelení ( v tomto případě bělá), stačí zamířit do většího města a z dortíku je ze mě..no prostě nevěsta. Do víly daleko.


U výběru hudby padne nejedno víno, protože na tohle už šla Božka od vedle a tohle si zas dá Květa (a když Květa zjistí, že jí to chceme ukrást, málem místo láhve padne facka). Nic. S trojkou v oku vybráno.


Zatěžkávací zkouška nastává se seznamem hostů. Protože toho debila zvát nebudeme, protože se kdysi bavil s tou krávou. Chceme si to hlavně užít. Ale nechceme ve spojitosti s naším dnem vídat kyselé ksichty a někomu způsobit pocit křivdy. Z malé svatby je osmdesát hostů. Přes vyškrtání všech krav a debilů.


Posud všechno fajn.


Pak ale zjistím, že dceři nohu nezmenším. Né, že bych si takové věci běžně přála. Ale ona vyrostla z bot. Z TĚCH bot. Po hysterických scénách, že žádné jiné, už nebudou TAKOVÉ mě můj nástavájící s klidem anglického lorda (proto si ho beru!!!) vezme do Tesca. A TĚCH je tam naštěstí plno.


Někde jsem četla, že štěstí se vždycky vykálí na hromadu. Jsem přesvědčená, že to samé platí i o neštěstí. Jinak si nedokážu vysvětlit, že se na celé planetě nenajde nikdo, kdo by byl natolik známý a důvěryhodný, že by pohlídal mé sestře (svědkyni!) děti a zároveň nebyl čestným hostem na svatbě. Takže v osm večerka, ségra. Nevadí. Chceme si to hlavně užít.


To od toho zlatníka...to už ale není neštěstí. Jsem přesvědčená, že ho někdo navedl. Jinak si nedokážu představit, proč by ta zákeřná povaha místo data našeho sňatku na prstýnky vyryla datum našich rozluček se svobodou. O tom, že to bude rovněž velký den, nepochybuje ani jeden z nás. Stejně jako o tom, že pro zlatníka bude velký den, až se vrátí z dovolené.


A jestli jsme si mysleli, že když pozveme každého Jardu od vedle, tak nebudou kyselé ksichty, tak to jsme byli těžce mimo. Protože jsme nevěděli, že Jarda od vedle by rád šel se svou přítelkyní a nepozvat ji od nás bylo prostě sprosté. Jsme horší povahy, než ten zlatník.


A na závěr bych ráda doplnila odpovědi na nejčastější dotazy.


Nebudu dusit holubice! Ta zvířata nemůžou za to, že podepisujem papír!


Nebude fotokoutek! Jestli se chcete vyfotit s knírem, nechte si ho narůst!


Nebude cukroví! Je to svatba, ne Vánoce!


Nebude kolona! Jak jinak bychom před Jardou od vedle utajili, že jsme ho nepozvali???


Na další dotazy neodpovídám. Jdu rozcupovat šaty, sežrat dort a ujistit se, že si to chci hlavně užít.

Autor: Klára Jarošová | čtvrtek 13.7.2017 21:36 | karma článku: 23.31 | přečteno: 2164x

Další články blogera

Klára Jarošová

Mateřství není věc veřejná

Proč se všechny matky starají, jestli kojím, v kolik chodí malá spát nebo co jí dávám jíst? Začínám rozumět tomu, proč nás společnost degradovala na tvory, kteří nemají co na práci.

14.3.2017 v 20:50 | Karma článku: 37.92 | Přečteno: 4163 | Diskuse

Klára Jarošová

Diagnóza: Matka

Používáme plurál. Zdrobněliny. Všechny vytáčíme s všudypřítomným kočárkem. Nálepku matky na mateřské dostane časem takřka každá z nás. A jednoduché to rozhodně není.

15.11.2016 v 21:08 | Karma článku: 22.65 | Přečteno: 1178 | Diskuse

Klára Jarošová

Fousaté léto, sbohem!

Jedna věc je v České republice nesporná. Všichni se nemůžeme dočkat, až ten malý úchylně vypadající chlapeček s bíbrem pěkně potáhne z televizních obrazovek a vezme s sebou toho svého knírače, strašáka do zelí i ten protivný song.

25.8.2016 v 20:21 | Karma článku: 32.03 | Přečteno: 2651 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Řekni ne a já budu vědět, že ne

Díky rozhovoru s paní Kovářovou jsem se dozvěděl o existenci žen, feministek, které si založily hnutí: „Why not me?”

22.11.2017 v 13:31 | Karma článku: 17.23 | Přečteno: 516 | Diskuse

Karel Ábelovský

Makám, makáš, makáme ... už jste začali taky "makať "? (volné pokračování, díl druhý)

... bez zbytečných a zavádějících řečí, realita je zřejmá, tedy těm, co jim zůstal jeden svobodomyslný, tukem neobalený mozkový závit

22.11.2017 v 13:07 | Karma článku: 14.04 | Přečteno: 364 | Diskuse

Gabriela Tomanová

Společné soužití = z 90% velký průser

Znáte to? Když jeden ve vztahu, dostane super nápad, nastěhovat se ke svému rodiči? A jak to potom dopada?... No, jeden příklad za všechny bych tu měla... Ten svůj.

22.11.2017 v 0:23 | Karma článku: 10.96 | Přečteno: 791 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Platina královská

Britský královský pár v pondělí 20. listopadu oslavil 70. výročí svatby. A jejich svazek je stále až pevnou skálou nejen v bouři britské politiky, ale i všech turbulencí a změn ve světě.

22.11.2017 v 0:19 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 117 | Diskuse

Karel Ábelovský

Opravdu divné století

... nevím co moudrého napsat, nic moudrého mne totiž nenapadá - jsem jen plný pochopení, lásky a tolerance, chcete-li empatie ... a jen velký smutek zůstává v mých očích. Smutek nad naší společností, aby bylo jasno.

21.11.2017 v 15:20 | Karma článku: 7.79 | Přečteno: 202 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1833

Vždycky jsem tvrdila, že nebudu mít blog. Smrdělo mi to sebechválou a samožerstvím, jako špatně vyretušované selfie. Od prosince loňského roku jsem ale na mateřské dovolené a mozkové závity se mi pomalu, ale jistě, zanášejí masozeleninovými příkrmy. Takže jsem se rozhodla je čas od času propláchnout a svěřit své problémy internetovému světu. Za stálého ujišťování, že nemám nic společného s těmi zmalovanými čtrnáctiletými slečnami, které na svých stránkách popisují, kterým koncem se má používat řasenka, a myslíc především na Neviditelného psa a Ondřeje Neffa, kterého lze považovat za zakladatele prvního českého blogu. Sebe samu považuji za nenormální matku ( Všechny jsme. Bez výjimek. A ty, co se tváří, že jsou, jsou na tom vůbec nejhůř), která je zcela nekritickým fanouškem své dcery, scifi, fantasy a humoru tak černého, že by mohl sbírat bavlnu. Na závěr bych jen chtěla dodat, že budu ráda za jakoukoliv kritiku, diskuzi a podněty, protože texty, jež nevzbuzují reakci, jsou pro mě texty mrtvé. Takže s chutí do mě (za touto větou, prosím, nehledejte erotický podtext). Vždycky jsem tvrdila, že nebudu mít blog. Ale taky jsem tvrdila, že vždy bezvýhradně poslechnu rodiče, nikdy se neobarvím na blond a nebudu mít děti. Tak mě neberte tak vážně.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.